Na co si dát pozor při pořádání dovolené s dětmi
Po dvou těžkých letech s COVID-19 si konečně můžeme užívat letní dovolenou plnými doušky. Přirozeně i děti se...
Co je vlastně alergie?
Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organizmu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí. Podstatou alergie je tedy imunitní systém nepřiměřeně reagující na jinak neškodné podněty, které by za normálních okolností měl zcela ignorovat, protože pro organizmus nepředstavují nebezpečí. Zdravý imunitní systém se nebrání proti látkám, obsaženým v běžných potravinách nebo pylových zrnech, je schopen rozpoznat nebezpečí zvenku (vetřelce typu bakterií, virů nebo nádorových buněk) a zahájit imunitní reakci.
Co jsou alergeny?
Alergen je exogenní antigen, který je schopen u vnímavých jedinců vyvolat tvorbu alergických protilátek a následnou patologickou imunitní reakci - tzv. alergii či alergickou reakci. V podstatě alergen může být jakákoliv látka, která je schopná vyvolat imunitní odpověď. Nejčastěji jde o složky pylových zrn, plísní či zvířecí srsti. Z chemického hlediska představují alergeny převážně glykoproteiny a proteiny. Alergeny způsobují alergický zánět, nejčastěji na kůži, v trávicím traktu, nosní sliznici, očních spojivkách a v průduškách. U pacienta se při styku s alergenem spustí alergická reakce. S alergeny se můžeme potkat doma i venku. V interiérech bývají nejčastější příčinou vzniku alergických potíží roztoči a srst domácích mazlíčků. Roztočům se nejvíce líbí na matracích a lůžkovinách. Jeden gram prachu z matrace může obsahovat až 2000 roztočů. Co se týče zvířat, nejagresivnější alergeny bychom našli u koček a malých hlodavců. Kočičí alergeny způsobují rýmu a astma dokonce několik měsíců poté, co zvíře domácnost opustilo. Výskyt alergenů venku, zejména plísní a pylu, do značné míry ovlivňují klimatické a zeměpisné podmínky.
Typy alergenů:
Inhalační alergeny
Do těla se dostávají vdechnutím. Patří sem pyly trav, bylin a stromů, roztoče, zvířecí alergeny nebo plísně.
Potravinové alergeny
Způsobují nežádoucí reakce na určitý typ potravin. Mezi nejznámější alergeny v našich zeměpisných šířkách patří vejce, mléko, pšeničná mouka, ořechy, soja, ryby, některé druhy ovoce, kořenová zelenina a rajčata.
Hmyzí bodnutí
Alergická reakce může vzniknout i po bodnutí hmyzem, nejčastěji včely nebo vosy, řidčeji i jinými druhy.
Léky
Alergie mohou způsobit i léky, zejména antibiotika, dále barbituráty a lokální anestetika.
Kontaktní
Alergeny, které vyvolávají alergickou reakci po dotyku s kůží nebo sliznicemi.
Jak funguje normální imunita?
Hlavním úkolem imunitního systému je obrana organismu proti zevním a vnitřním škodlivinám ( antigenům a patogenům ) = nebezpečným cizorodým látkám (např.toxinům) či pozměněným buňkám vlastního těla (nádorové buňky). Má za úkol rozpoznat a zničit cizorodé vetřelce, kteří by tělu uškodili. Dalším neméně důležitým úkolem ale je, naučit se tolerovat neškodné nebo dokonce tělu prospěšné cizorodé látky. Například potraviny nebo bakterie přirozené mikroflóry sliznic. Pokud je některá z těchto funkcí porušena, dochází k onemocnění.
Je-li porušena obranyschopnost, jedná se o imunodeficit a pacient trpí častými infekcemi.
Je-li porušena tolerance vlastních buněk, imunitní systém ničí vlastní tělo, rozvíjí se tzv. autoimunitní onemocnění.
Je-li porušena tolerance neškodných cizorodých látek z okolního prostředí, rozvine se alergie.
Jaké jsou příznaky alergie?
Svědivá vyrážka, vodnatá rýma, kýchání, svědění a ucpání nosu, dráždivý kašel, hvízdání až astma, svědění a zarudnutí očí, ekzém, kopřivky, dušnost, bolesti hlavy apod. Do přímého ohrožení se dostávají nos a oči. Příznaky alergie mohou být různé, záleží na tom na jakou látku (alergen) organismus reaguje. Jiné projevy jsou u potravinové alergie a jiné např. u alergie kožní. Také síla alergické reakce může být pokaždé různá, podle toho, jak dlouho a v jakém množství alergen působí. Některé příznaky alergických reakcí mohou být až životu nebezpečné. Zejména u otoku jazyka nebo hrtanu, musí být postiženému poskytnuta okamžitá lékařská péče! Velmi silná reakce organismu na alergen, může vést až k anafylaktickému šoku.
Kdy jít s dítětem k alergologovi?
Když dítě prodělá víc než tři infekce za rok, je dušné, mívá dráždivý kašel, dýchycí potíže, silnou rýmu, jsou to jasné signály k návštěvě alergologické ambulance. Pro kojence a nejmenší děti jsou typické alergické projevy na kůži, především projevy atopického ekzému. V tomto věku se atopický ekzém projevuje jako mokvavá ložiska ve kštici, na krku, trupu a na končetinách (nad svalovými skupinami napínačů). Poměrně častým důvodem vzniku těchto projevů je alergie na kravské mléko. Reakce se u dítěte obvykle projeví krátce po podání jídla, ale může se také projevit až za den či několik dní. V některých případech se alergie projeví až po druhém podání potraviny či až po podání potraviny ve větším množství. Nové potraviny je proto vhodné zařazovat do jídelníčku s několikadenním odstupem, aby bylo možné vysledovat případné reakce.
Alergické reakce u dětí nejčastěji vyvolávají následující potraviny:
kravské mléko, vaječné bílky, arašídy, sója, pšenice, stromové ořechy (vlašské ořechy, lískové ořechy, pistácie, kešu), ryby, mořské plody.Uvedené potraviny jsou nejčastějším původcem alergických reakcí u dětí (tvoří více než 90 % případů), dítě však může být alergické i na jakýkoliv druh masa, zeleniny, ovoce, obilovin, semen či jiných potravin.
K návštěvě této specializované ambulance musí vydat Váš dětský lékař doporučení. Na první návštěvu se nemusíte nijak připravovat, obavy z odběru krve najsou potřeba a dítě nemusí být nalačno. Alergolog provede prick test, kdy se na očišěné pravé předloktí nakape testovací roztoky alergenů na základní pyly, plísně, prachy a zvířata. Kůže se v místě kapky propíchne lehce kopíčkem jehly a za 15 minut se odečte reakce. Někdy následuje po tomto testu vyšetření krve na množství protilátek ( specifické IgE), které dokazují, že došlo ke kontaktu alergenu a imunitního systému. Řadu dětí trápí také exémy a kožní vyrážky. Ty signalizují spolu s bolestmi bříška, neprospíváním a nadýmáním potravinové alergie. Na základě vyšetření rozhodne alergolog, jakou léčbu pacientovi nasadí. Kontroly jsou velmi individuální, podle obtíží. Léčba probíhá buď formou podávání tlumících léků nebo vakcinací. Principem vakcinace je, že se v organismu postupně zvyšuje množství alergenu. Dítě dostává buď kapky nebo chodí do ordinace jednou měsíčně na injekce.
A konkrétní alergie a jejich příznaky?
Celoroční alergická onemocnění
Mezi nejčastější celoroční (nesezónní) alergická onemocnění patří alergická rýma a astma. Od sezónních onemocnění (například pylové "senné" rýmy) se liší tím, že pacienta trápí po celý rok. Alergeny, které způsobují obtíže u sezónních alergických onemocnění, se naproti tomu vyskytují jen po určitou část roku.
Jde o jednu z nejfrekventovanějších alergických chorob. Pacienti trpí rýmou chronicky nebo se jim toto onemocnění neustále vrací. Má podobné příznaky jako klasická rýma, to znamená výtok z nosu, podráždění sliznic, časté kýchání, svědění nosu, trvalá vodnatá sekrece, ucpání nosu, hlasité dýchání, otevřená ústa, chrápání, ztráta chuti k jídlu, ztráta čichu. Dalšími příznaky mohou být záněty horních cest dýchacích, nebo zánět středního ucha. K mnohem závažnějším příznakům provázející tento druh alergie patří astma, které se projevuje zejména dušností. Dítě s alergickou rýmou si stále otírá svědící nos; špatně spí (= špatně se mu dýchá díky ucpanému nosu) - je potom unavené.
Astma vzniká v dýchacích cestách. Imunitní buňky reagují na pyl, prach, zvířecí chlupy a další alergeny. Tyto látky pronikají do organismu při dýchání a způsobují alergickou reakci, kterou nazýváme astmatický záchvat. Astma se vyznačuje opakujícími se záchvaty dušnosti spojenými s hvízdavým dýcháním. Zmenšuje se průchodnost průdušek v důsledku smrštení okolního hladkého svalstva. Astma je spojeno s otokem sliznice průdušek a nadměrnou tvorbou hlenu. To vede k nápadnému snížení objemu vydechnutého a, v menší míře, vdechnutého vzduchu. Úlevu při těchto záchvatech lze docílit pomocí symptomatické léčby, například pomocí léku uvolňujících průduškové svalstvo.
Vyvolávajícím alergenem bývají některé potraviny, dále pak nevhodné složky potravy, především barviva a konzervanty. Mezi nejčastější alergeny patří mléko, ořechy, vejce, obiloviny, ovoce, zelenina, mořští živočichové. V tomto případě na alergeny obsažené v potravinách reaguje alergickou reakcí trávicí trakt. Mezi nejčastěji popisované příznaky v tomto případě patří průjmy, zvracení a křečovitá bolest břicha. Může však dojít i k mnohem závažnějším příznakům, jako jsou dušnost, respirační příznaky nebo svědění kůže.
Mohou se projevit jako alergická rýma, astmatické obtíže, ekzémy a další kožní projevy po expozici mouky, obilí, dřevěného prachu atd.
Tímto typem alergie trpí většinou lidé, kteří k ní mají vrozený sklon a je u nich také daleko větší riziko rozvinutí dalších alergických příznaků, např. alergická rýma apod. Příznaky atopického ekzému se většinou zmírní kolem 1. – 3. roku a do 6 let úplně vymizí. Ale v některých případech, můžou příznaky ekzému přetrvávat až do dospělosti. Atopický ekzém je v podstatě kožní alergická reakce na libovolný alergen. Vyvolávající alergen bývá zpravidla požit nebo vdechnut, což může být na první pohled překvapivé, člověk by spíše očekával kontakt s kůží. Záležitost se poněkud vyjasní, uvědomíme-li si, že kůže plní mimo jiné také vylučovací funkci a jedním z jejích úkolů je odstraňovat z těla toxické látky. To se týká i alergenů a produktů alergické reakce, jejichž přítomnost v organismu se pak manifestuje typickými projevy na kůži. Pro atopický ekzém je typická suchá kůže, která se olupuje a silně svědí. Pouze u malých dětí zpočátku postižená kůže spíše mokvá.
Alergie na nikl
Většinou jí způsobují například knoflíky u džínových kalhot, nebo háček z podprsenky.
Roztoči bytového prachu způsobují nemoci svými alergeny, které jsou nejvíce obsaženy v jejich výměšcích, především ve výkalech. Roztočové alergeny se šíří zejména vzduchem a lidem nejvíce vadí při vdechnutí do organismu. Potíže roztočového původu velice často vznikají po ulehnutí do postele, během noci až do rána, při hraní dětí na postelích, pohovkách a kobercích, při luxování, úklidu a podobně.
Alergie na zvířata, především domácí zvířata, jsou velmi častým a silným vyvolavatelem alergických reakcí. Není ovšem pravda, že na vině je vždy srst zvířat, u alergie na psy nepomohou tudíž ani krátkosrstá plemena. Nejnovější výzkumy prokázaly, že v ní se alergeny pouze shromažďují a zdravotní komplikace způsobují sliny, odumřelé buňky kůže, moč a výměšky mazových žláz. Tyto částečky bílkovinné povahy utkví na vypadané srsti, případně se smísí s prachem, kolují v domácím ovzduší a při soustavném vdechování vyvolávají alergické reakce. Nejagresivněji působí alergeny koček. Mikroskopické kapénky se vznášejí vzduchem šest i více hodin. Stačí projít místností a opět se rozvíří po celém bytě. Psi vytvářejí o něco méně alergenů se slabšími účinky. U exotického ptactva jsou na vině roztoči z peří, u hadů a jiných plazů, zase drobné šupinky kůže. Pokud je již alergie prokázána a je závažného stupně, je třeba se se zvířecím miláčkem rozloučit.
S různými druhy plísní se můžeme setkat v domácím prostředí i venku. Plísně přežijí v téměř každém prostředí, optimálně se jim ale daří ve vlhku a teple. Pro alergiky jsou významné zejména druhy „vláknitých“ plísní, které při růstu produkují tzv. spory (drobné rozmnožovací částečky, pouhým okem neviditelné, které se šíří vzduchem podobně jako pyl). Největší koncentrace spor domovních plísní zaznamenáváme v zimních měsících.
Sezónní alergická onemocnění a jejich příznaky
Pylová alergie
Pylová alergie, tzv. polinóza, se projevuje především alergickou rýmou a alergickým zánětem spojivek. Nejčastější je sezónní alergická rýma, označovaná jako "senná rýma". Pylová alergie se může vyskytovat u lidí všech věkových kategorií. S jejími prvními příznaky se ale nejčastěji setkáváme u dětí předškolního a školního věku. Typický je sezónní výskyt potíží. Projevuje se jako alergická rýma a nebo jako oční obtíže. K léčbě se kromě celkově působících léků používá nosní sprej a oční kapky.
Kopřivka a otoky
Kopřivka je krátkodobé zarudnutí kůže s tvorbou pupínků. Tato alergická reakce může být provázena otoky, které postihují kůži i sliznici. Může trvat několik hodin, ale také dnů i týdnů. Nebo přejít do tzv. chronické formy kopřivky.
Po bodnutí hmyzem, který do těla vyloučí jed a pro alergika v podstatě alergen, vznikají různé puchýře a otoky. Životu nebezpečný může být otok jazyka nebo hrtanu. Alergii na hmyz můžeme rozdělit do tří skupin podle cesty vstupu alergenu do těla: alergie na hmyzí bodnutí či kousnutí (blanokřídlí – včela, vosa; dále blecha, štěnice), alergie inhalační (např. švábi, pakomáři – produkce hmyzích inhalačních alergenů) a kombinace obou možností (komáři). U nás je nejrozšířenější alergie na bodnutí včely, vosy či sršně. První pomoc při pokousání či pobodání hmyzem je různá. Je dobré mít po ruce chladivý krém, antihistaminika pro místní použití (fenistyl gel), cibuli, ocet nebo třeba kostku ledu, které přiložíme na místo vpichu či kousnutí. Včelí žihadlo odstraníme nejlépe tak, že je ze strany vyškrábneme nehtem a po jeho vyjmutí se můžeme pokusit jemně vymáčknout zbytky jedu. Pokud bychom žihadlo uchopili mezi prsty, mohli bychom vymáčknout do rány zbývající jed.
